Listy klinické logopedie - Nejnovější články
Výsledky 31 až 60 z 61:
EditorialEditorial
Zuzana Lebedová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):3367 
Odkazy na zajímavé závěrečné práce s tematikou rané intervenceHlavní téma
redakce
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):76521 
Rozhovor s doc. DlouhouSetkání s...
Mgr. Barbora Lichorobiec
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):86-87439 
Recenze knihy Speciální pedagogika osob s omezením pohyblivosti a koncept praxe založené na důkazech (Jiří Kantor a kol.)Přečteno - doporučeno?!
Mgr. Jana Havlíčková, Mgr. Jitka Komrsková
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):84-85462 
KANTOR, Jiří, 2023. Speciální pedagogika osob s omezením pohyblivosti a koncept praxe založené na důkazech. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 978-80-244-6274-5.
Poruchy řeči, jazyka a polykání v symptomatologii syndromu post-COVID-19Varia
Mgr. Simona Hlaváčová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):77-83 | DOI: 10.36833/lkl.2024.018894 
Covid-19 je vysoce nakažlivé onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2 a jeho pandemie zasáhla postupně celý svět. Zatímco většina symptomů tohoto onemocnění mizí v průběhu akutní fáze, některé symptomy mohou přetrvávat po dobu několika měsíců. Tento stav je označován jako post-COVID-19 syndrom. Kognitivní poruchy jsou jedním z možných dlouhodobě trvajících symptomů, které mají přímou souvislost s komunikačními schopnostmi pacientů. Tyto obtíže se manifestují zejména v oblasti výbavnosti slov, ve verbální fluenci a informační hodnotě diskurzu. Tato přehledová studie sumarizuje dosavadní informace o kognitivně-komunikačních poruchách souvisejících...
Variability and Consistency in the Speech of Typically Developing Monolingual Slovak Children aged 5;07 to 6;00 yearsHlavní téma
doc. PhDr. Dana Buntová, Ph.D., doc. PaedDr. Jana Marková, Ph.D., PhDr. Zuzana Oravkinová, Ph.D.
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):68-75 | DOI: 10.36833/lkl.2024.019624 
Variable speech in children is considered a natural physiological phenomenon. This variability typically decreases as development progresses, leading to more consistent speech. If pathological phonological processes accompany variable production, inconsistent production can be a predictor of dyslexia. Analyzing the development of natural physiological variability and consistency is crucial for diagnosing speech inconsistency. The study aims to describe the performance of Slovak unimpaired monolingual children with appropriate speech intelligibility, aged between 5;07 to 6;00 years, regarding the consistency and variability of speech. In a study of...
Prediktory jazykového a řečového vývoje u chlapců s Duchennovou svalovou dystrofiíHlavní téma
Mgr. Eliška Macků, Mgr. Naděžda Lasotová, MBA, doc. PhDr. Ilona Bytešníková, Ph.D.
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):59-67 | DOI: 10.36833/lkl.2024.029728 
Záměrem přehledového článku je poskytnout stručný souhrn současného poznání o prediktorech jazykového a řečového vývoje u chlapců s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD). DMD je nejčastější vzácné genetické neuromuskulární onemocnění dětského věku postihující zejména chlapce a vyznačuje se progresivní svalovou slabostí s nepříznivou prognózou. Vedle motorických obtíží jsou u těchto chlapců rovněž běžné neurovývojové obtíže, zejména v oblasti jazykového a řečového vývoje, které mohou předcházet motorickým symptomům. Tento článek zdůrazňuje důležitost vnímání nemotorických milníků vývoje jako ukazatelů možného neurovývojového deficitu. Současně poskytuje...
Early Start Denver Model: Kazuistika chlapce s poruchou autistického spektraHlavní téma
MUDr. Zuzana Koch, Mgr. Karolína Neumannová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):54-58 | DOI: 10.36833/lkl.2024.028731 
Kazuistika zdůrazňuje důležitost rané intervece u dětí s poruchou autistického spektra, představuje metodu Early Start Denver Model (ESDM) a popisuje průběh terapií. Předmětem kazuistiky je případ tříletého chlapce s PAS, který absolvoval intenzivní devítiměsíční terapeutický program ESDM. Před terapií vykazoval těžkou symptomatiku autismu, včetně omezené komunikace a opožděného vývoje. Během programu došlo ke zlepšení ve všech klíčových oblastech vývoje a ke snížení symptomatiky PAS z těžké na středně těžkou.
Kompetence klinického logopeda v poskytování různých terapeutických metod na neonatologických odděleníchHlavní téma
Mgr. Barbora Červenková Ph.D., Mgr. Gabriela Grossová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):47-53 | DOI: 10.36833/lkl.2024.027997 
V posledních letech začínají na neonatologických odděleních pracovat jako členové multidisciplinárního týmu také kliničtí logopedi. Vzhledem k absenci doporučeného postupu pro práci klinických logopedů na tomto typu oddělení se množí nejasnosti ohledně toho, jaké terapie je klinický logoped oprávněn provádět.
Efekt synergické reflexní terapie na vývoj řeči a příjem potravy u dítěte s centrálním hypotonickým syndromem: kazuistikaHlavní téma
PhDr. Andrea Mazancová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):40-46 | DOI: 10.36833/lkl.2024.026749 
Předkládaná kazuistika má za cíl seznámit odbornou veřejnost s možností podpory logopedické intervence konceptem synergické reflexní terapie (SRT). V kazuistice je představena dívka s centrálním hypotonickým syndromem a dysfagií v přípravné orální části polykacího aktu. Logopedické metody, jako je terapie orální pozice, orofaciální stimulace či dechová a fonační cvičení, lze podpořit metodou SRT. Myofasciální uvolnění, akupresura nebo reflexní masáž hlavy coby součást SRT připraví pacienta tak, aby byla cílená logopedická terapie prováděna efektivněji. Díky výše zmíněným technikám se svaly tonizují či uvolní, ovlivní se postura pacienta. Ten je poté...
Možnosti využití modelování při podpoře komunikačních schopností dětí s neurovývojovými poruchami v rámci rané péčeHlavní téma
PhDr. Kateřina Štinglová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):33-39 | DOI: 10.36833/lkl.2024.025819 
Způsoby podpory komunikačních schopností dětí s neurovývojovými poruchami v domácím prostředí se jeví jako okrajová oblast odborného zájmu. Cílem příspěvku je přiblížit jednu ze strategií alternativní a augmentativní komunikace - modelování, které může rodinám zprostředkovat raná péče. Příspěvek usazuje modelování do kontextu alternativní a augmentativní komunikace a přibližuje tuto strategii jako potenciálně relevantní způsob, jímž mohou rodiny dětem s těmito poruchami opakovaně zprostředkovávat smysl a principy komunikace.
ROLE RANÉ INTERVENCE V ROZVOJI SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE U DĚTÍ S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRAHlavní téma
Mgr. et Mgr. Lenka Jetelová
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):28-32 | DOI: 10.36833/lkl.2024.0241100 
V ambulancích klinické logopedie se s dětmi s poruchami autistického spektra (PAS) setkáváme stále častěji. Podle dat ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) žilo v České republice v roce 2020 devět tisíc osob s diagnostikovanou pervazivní vývojovou poruchou, přičemž tento počet pacientů v rozmezí deseti let vzrostl 3,3x. Stále častěji se tak do péče odborníků z řad klinických logopedů, klinických psychologů, ale i center rané péče dostávají děti mladší tří let a naším úkolem je poskytnout jim ranou intervenci.
Theory of Mind and its reflection in Children's Narrative AbilitiesHlavní téma
Mgr. Monika Janíková, Ph.D., Mgr. Terézia Horská, doc. Svetlana Kapalková, Ph.D.
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):21-27 | DOI: 10.36833/lkl.2024.0231051 
Theory of Mind and narrative abilities are closely related in a bidirectional way. On the one hand, Theory of Mind is reflected in the quality of discourse production and comprehension, and on the other hand narrative input influences the development of Theory of Mind in children. The present contribution is theoretical in nature, defining the Theory of Mind, its development, and describing in more detail its relationship to narrative abilities in children. It also provides information on the possibilities of assessing Theory of Mind within a narrative context in the child population.
Oral Intake in Preterm ChildrenHlavní téma
Mgr. et Bc. Karolína Červinková
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):14-20 | DOI: 10.36833/lkl.2024.021831 
The oral intake of premature babies is made more difficult by their immaturity, so it is necessary to pay more attention to their oral intake. Globally, these babies are approached by focusing on the quality of oral intake, rather than the quantity, as a prerequisite for the formation of the mother-child bond, the optimal development of oral-motor skills, facial parts (splanchnocranium) and other related areas. For this reason, a clinical speech and language pathologist (SLP) specialising in this area features increasingly as part of the comprehensive care of premature babies with feeding problems. This often begins immediately after birth, when the...
Opožděný vývoj jazykových schopností v kontextu dosavadních vědeckých poznatkůHlavní téma
Mgr. Alžběta Zemánková
Listy klinické logopedie 2024, 8(2):4-13 | DOI: 10.36833/lkl.2024.0221821 
Přehledová studie se věnuje tématu opožděného vývoje jazykových schopností (dále OVJ), který představuje rané opoždění v jazykovém vývoji. Toto rané opoždění může být symptomem některých neurovývojových poruch (nejčastěji poruchy autistického spektra, vývojové poruchy intelektu, vývojové poruchy jazyka a vývojové poruchy učení), nebo může v průběhu vývoje spontánně vymizet. Druhá varianta vývojové trajektorie se v komunitě českých klinických logopedů označuje jako OVJ prostý. V českém prostředí je na jedné straně upozorňováno na nadužívání tohoto termínu, na druhé straně zde postrádáme informace, které by danou kategorii jasněji ohraničily a vymezily...
“There is clear disconnect between what speech therapists think families want and what families actually want” – an interview with professor Sean M Redmond from the University of UtahSetkání s...
Mgr. Zuzana Lebedová
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):82-85310 
Recenze českého překladu screeningového nástroje CCCABI*Přečteno - doporučeno?!
Tereza Lištvanová, Bořek Jankovský, Barbora Srpová
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):80-81281 
Recenze pracovních sešitů Není slůvko jako slůvko a Fufi a její kamarádiPřečteno - doporučeno?!
Markéta Trtílková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):79330 
Recenze knihy „Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí“Přečteno - doporučeno?!
Simona Hlaváčová
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):78356 
Recenze knihy „Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí“ Autor: prof. PhDr. RNDr. Marie Vágnerová, CSc.
Zajímavé závěrečné práce z první poloviny roku 2024Varia
redakce
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):77396 
EditorialEditorial
Zuzana Lebedová
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):3262 
Koexistence motorických a funkčních jazykových deficitů na základě kritérií MKN-11 u dětí s poruchou autistického spektra - explorativní studieVaria
Tereza Možná, Hana Válková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):68-76 | DOI: 10.36833/lkl.2024.013601 
Porucha autistického spektra (PAS) je multifaktoriální neurovývojová porucha, charakterizovaná kromě značné heterogenity také výskytem sekundárních příznaků, mezi které patří mj. poruchy motorických funkcí a narušení motorického vývoje. Hlavním cílem této explorativní studie bylo posoudit u dětí s PAS ve věku 7-10 let koexistenci motorických a funkčních jazykových deficitů (FL), škálovaných dle kritérií ICD-11, standardizovaným hodnocením s užitím testu motoriky pro děti The Movement Assessment Battery for Children, 2. edice (MABC-2). U výzkumného souboru (n = 47; 39 chlapců, 8 dívek; věk 7-10 let, průměrný věk = 8,49; SD = 1,12) byly u 74,5 % detekovány...
Aplikácia programu InterACT v logopedickej prevenciiVaria
Hana Laciková, Joanna Szymczakowska
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):60-67 | DOI: 10.36833/lkl.2024.012648 
V príspevku sa budeme venovať programu InterACT - Attitude Change & Tolerance Program (Weidner, 2015) určenému pre deti predškolského a mladšieho školského veku, ako i procesu jeho adaptácie do poľského (2019) a slovenského (2019-2023) jazyka. Program nadväzuje na niekoľko výskumov, ktoré sledovali postoje detí k zajakavosti a možnosti včasného oboznámenia sa s relevantnými informáciami o zajakavosti. Výskumy potvrdili potrebu venovať sa zmene postojov k zajakavosti už v predškolskom veku. Štatisticky sa preukázalo, že program InterACT efektívne zlepšuje postoje detí k zajakavosti a učí, ako vhodne komunikovať s deťmi so zajakavosťou (Wesierska...
Zátěží vyvolaná obstrukce larynguVaria
Barbora Kalendová, Jiří Dostal
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):53-59 | DOI: 10.36833/lkl.2024.014655 
Zátěží vyvolaná obstrukce laryngu (exercise induced laryngeal obstruction, EILO) je jedna z častých příčin námahové dušnosti objevující se v maximální zátěži při normální morfologii a funkci hrtanu v klidu. Nejčastější je u žen v adolescentním věku a u sportů s vysokými nároky na ventilaci. Obstrukci způsobuje addukce částí laryngu při nádechu, může vznikat v oblasti glotické paradoxním pohybem hlasivek nebo častěji supraglotické addukcí až vnitřním prolapsem aryepiglotických řas a okolních struktur. Často je zaměňována za astmatickou dušnost.
MEDZINÁRODNÁ INICIATÍVA PRE ŠTANDARDIZÁCIU DIÉTY PRI DYSFÁGII (IDDSI) - SLOVENSKÝ PREKLAD A ADAPTÁCIA RÁMCA IDDSIVaria
Silvia Adzimová, Adriana Kumorová, Lenka Lešková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):41-52 | DOI: 10.36833/lkl.2024.0101147 
Úvod: Medzinárodná iniciatíva pre štandardizáciu diéty pri dysfágii - rámec IDDSI (International Dysphagia Diet Standardization Initiative) je prvým a aktuálne jediným profesionálne uznávaným štandardizovaným systémom pre ľudí s poruchami prehĺtania. Je zameraný na hodnotenie a opis potravín s rôznou úrovňou úpravy textúry a rôzne zahustených nápojov, ako aj na ich testovanie. Na Slovensku je tento systém pomerne neznámy.
Orální restrikce v multidisciplinárním náhleduVaria
Jana Mironova Tabachová, Pavla Hladíková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):33-40 | DOI: 10.36833/lkl.2024.015742 
Orální restrikci můžeme považovat za problematiku, která spadá do dikce mnoha odborností, jako např. pediatra, laktační poradkyně, stomatologa, logopeda, ortodontisty, fyzioterapeuta, ORL lékaře a dalších. Je potřeba na ni nahlížet komplexně v širším časovém horizontu. Článek shrnuje dopady orální restrikce na pacienta v průběhu jeho vývoje a poukazuje na oblasti, které by mohly být diagnostickým vodítkem k odhalení orální restrikce a jejímu řešení z pohledu multidisciplinárního týmu. Čím je pacient starší, tím více odborníků se bude na jeho léčbě podílet. Tímto příspěvkem si klademe za cíl vzbudit zájem o problematiku u různých odborníků, a předcházet...
DIAGNOSTIKA SOCIÁLNĚ PRAGMATICKÉ KOMUNIKAČNÍ PORUCHY PROSTŘEDNICTVÍM DOTAZNÍKŮ, HODNOTÍCÍCH ŠKÁL A TESTOVÝCH METODVaria
Michaela Plšková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):28-32 | DOI: 10.36833/lkl.2024.009663 
Předkládaný článek se zabývá možnostmi diagnostiky sociálně pragmatické komunikační poruchy (dále SPKP) se zacílením na dotazníkové metody, testové metody a hodnotící škály. V zahraničí probíhá diagnostika této poruchy často prostřednictvím kombinace rozhovorů, dotazníků, hodnotících škál, pozorování a dalších metod. Cílem této práce bylo vytvořit integrativní přehled, tedy sumarizovat dotazníkové metody, hodnotící škály a testové metody, které jsou zaměřené na diagnostiku pragmatické jazykové roviny. Pro tyto účely bylo vybráno sedm metod, které se zabývají rozpoznáváním deficitů v oblasti pragmatické jazykové roviny, vytvořených v letech 1989-2023....
Keď PPA nie je iba o PPA - kazuistika pacientky s primárnou progresívnou afáziou a funkčnou poruchou rečiVaria
Bianka Hrnčiarová
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):23-27 | DOI: 10.36833/lkl.2024.008521 
Primárna progresívna afázia (PPA) je klinický syndróm, ktorý vzniká na podklade neurodegeneratívneho procesu. PPA je charakteristická postupným rozpadom jazykového systému. Symptómy ochorenia sa najčastejšie manifestujú okolo 50. roku života, no vyskytujú sa aj u čoraz mladšej populácie. Oboznámenie sa s takýmto typom diagnózy predstavuje pre pacienta určitú psychickú záťaž. Vyrovnávanie sa s diagnózou závisí od osobnostných čŕt pacienta (Nash, Hutner a Caligor, 2014). Neadekvátne spracovanie stresu a psychickej záťaže môže viesť k rozvoju funkčnej poruchy hybnosti (Thenganatt a Jankovic, 2015). Prezentujeme kazuistiku 38-ročnej pacientky s anamnézou...
Hlasová reedukace u pacientky s parézou hlasivky - kazuistikaVaria
Tereza Školníková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):18-22 | DOI: 10.36833/lkl.2024.006705 
Kazuistika se věnuje pacientce s parézou levé hlasivky. K tomuto stavu došlo po operaci adenomu příštítného tělíska. Případová studie se zaměřuje na popis průběhu hlasové reedukace a míru jejího efektu na kvalitu pacientčina hlasu.
Ťažká orofaryngeálna dysfágia pri laryngeálnej neuropatii: kazuistikaVaria
Ema Číčelová, Lukáš Varga, Žofia Frajková
Listy klinické logopedie 2024, 8(1):11-17 | DOI: 10.36833/lkl.2024.003479 
Unilaterálna paréza hrtana môže viesť k narušeniu hlasu, poruche prehĺtania a k poruche dýchania. Patomechanizmom poruchy prehĺtania je zníženie senzitivity supraglotických štruktúr, narušenie ochrannej funkcie hrtana a oslabenie svalstva horného pažerákového zvierača. Predmetom kazuistiky je 85-ročný pacient, u ktorého sa po gastrofibroskopickom vyšetrení rozvinul klinický obraz unilaterálnej parézy hrtana s ťažkými dysfagickými príznakmi vedúcimi k vzniku aspiračnej pneumónie. Pacient bol v dlhodobej starostlivosti dysfagiologického tímu, ktorý realizoval diagnostiku a manažoval reštitúciu prehĺtania. Kazuistika opisuje patomechanizmus poruchy prehĺtania...



