Zajímavé závěrečné práce z roku 2025 a počátku roku 2026Varia

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):68  

Editorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):3  

Recenze multimediální elektronické knihy: Smartíkovo kouzelné logopedické cvičeníPřečteno - doporučeno?!

PhDr. Bc. Blanka Gruberová, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):76-77  

Publikace Smartíkovo kouzelné logopedické cvičení autorky Mgr. Lucie Tokošové představuje prakticky zaměřený materiál určený k rozvoji oromotorických dovedností, zejména aktivace, elevace a posilování jazyka. Navazuje na využití originální logopedické pomůcky Smart Mouth a nabízí šest přehledně strukturovaných cvičení doplněných krátkými instruktážními videi a kontrolními otázkami ověřujícími správné pochopení pohybu. Materiál je vhodný jako podpůrná pomůcka pro klinické logopedy i pro domácí procvičování vedené podle doporučení odborníka. Jeho přínos spočívá především v názornosti, jednoduchosti, hravosti a možnosti systematického opakování konkrétních...

Recenze publikace Klinická logopedie u dětíPřečteno - doporučeno?!

Mgr. Anna Chromá

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):74-75  

Recenze publikace Klinická logopedie u dětí

Recenze knihy - Raná logopedická intervenciaPřečteno - doporučeno?!

Mgr. Bc. Karolína Červinková

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):72-73  

Recenze publikace Raná logopedická intervencia

Recenze druhého vydání knihy Core Curriculum for Interdisciplinary Lactation CarePřečteno - doporučeno?!

Mgr. Barbora Červenková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):69  

Recenze - Baterie testů jazykových dovednostíPřečteno - doporučeno?!

Mgr. Zuzana Konůpková

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):70-71  

Recenze - Baterie testů jazykových dovedností

Pilotní akční výzkum zaměřený na optimalizaci průběhu fees prostřednictvím podpůrných materiálů v klinickologopedické praxiVaria

Mgr. Tereza Firešová, PhDr. Veronika Včelíková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):58-67 | DOI: 10.36833/lkl.2026.015  

Flexibilní endoskopické vyšetření polykání (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing, FEES) představuje standardní instrumentální metodu diagnostiky dysfagie u dospělých pacientů. S rostoucí prevalencí neurologických, neurodegenerativních a chronických onemocnění, zejména ve vyšším věku, narůstá potřeba diagnostických postupů, které jsou nejen klinicky validní, ale také organizačně efektivní a srozumitelné pro pacienta. Efektivita FEES je přitom významně ovlivněna mírou informovanosti pacienta, jeho spoluprací a organizací diagnostického procesu.

Neverbální komunikace novorozencůVaria

Mgr. et Bc. Karolína Červinková, Mgr. Barbora Červenková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):49-57 | DOI: 10.36833/lkl.2026.012  

Neverbální komunikace novorozence představuje základní prostředek interakce dítěte s okolím a je důležitým ukazatelem jeho neurovývojové zralosti, a to jak u donošených, tak u předčasně narozených dětí. Tento přehledový článek představuje vybrané neurovývojové a vývojově orientované přístupy, zejména synaktivní teorii, vývojovou péči, teorii senzorické integrace, teorii vztahové vazby a polyvagální teorii, které přispívají k porozumění komunikaci dítěte prostřednictvím behaviorálních a tělesných signálů. Součástí článku je také přehled metod hodnocení neverbální komunikace v klinické praxi od klinického pozorování po standardizované nástroje a rodičovské...

Jazykové korpusy a výzkum afázieVaria

Mgr. Michal Láznička, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):39-48 | DOI: 10.36833/lkl.2026.010  

Existence jazykových korpusů, velkých souborů textů obohacených o různá metadata, umožňuje studium jazyka tak, jak je v různých situacích užíván jeho mluvčími, a dává představu o tom, jak časté jsou jazykové prostředky v různých kontextech, což má souvislost i s organizací a fungováním jazykové znalosti. Tento text představuje možnosti využití korpusových dat a nástrojů především ve studiu jazyka v afázii, ale i v klinické praxi. Korpusy jsou zde představeny především jako zdroj referenčních dat, pomocí kterých lze predikovat a vysvětlovat zpracování jazyka v afázii (např. lepší výbavnost slov s vyšší frekvencí), a také jako přístup ke sběru a zpracování...

MIU jako nástroj podpory kognitivních funkcí: pohled kognitivního trenéra z klinické praxeVaria

Bc. Linda Trpišovská

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):33-38 | DOI: 10.36833/lkl.2026.009  

This article examines the Method of Instrumental Awareness (MIA) as an integral component of cognitive rehabilitation in a hospital setting. From the perspective of a cognitive trainer, it outlines how the method is incorporated into rehabilitation programmes for patients with diverse cognitive profiles, particularly those with neurological, geriatric, and psychiatric conditions. Emphasis is placed on an individualised approach, patient motivation, and the patient's active engagement in the learning process.

Navigátor terapie afázie - Praktický sprievodca terapie pri afáziiVaria

Mgr. Tomáš Benko, prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, PhD., Mgr. Viktória Čiernik Kevická, PhD.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):24-32 | DOI: 10.36833/lkl.2026.005  

V súčasnosti prevláda opodstatnená skepsa o účinnosti logopedickej terapie pri afázii, ktorá vyplývala z historického nedostatku empirických dôkazov. V minulosti sa tradoval názor, že po určitom čase, spravidla po šiestich mesiacoch od mozgovej lézie, už nie je možné dosiahnuť významné zlepšenie jazykových a rečových schopností. Moderné systematické prehľady a metaanalýzy však ukazujú, že cielená, teoreticky ukotvená, intenzívna a dlhodobá terapia prináša významné zlepšenia v pomenovaní, porozumení, čítaní, písaní aj vo funkčnej komunikácii, a to aj v chronickom štádiu afázie. Kľúčovými determinantmi účinnosti sú čas začiatku intervencie, intenzita...

Comprehensive assessment of dysphagia in patients with neurodegenerative diseasesVaria

Mgr. Veronika Kučerová, Mgr. Agáta Ptáčková, Mgr. Lucie Nohová, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):11-23 | DOI: 10.36833/lkl.2026.001  

Dysphagia in neurodegenerative diseases represents a heterogeneous group of symptoms linked to specific diagnoses, progression, and patient age. This review summarises selected available diagnostic tools for dysphagia in neurodegenerative diseases. The article emphasises the need for individualisation of assessment due to the progressive nature of neurodegenerative diseases. The progressive nature distinguishes this population from other neurological conditions and limits the transferability of some tools.

Effectiveness of vocal fold augmentation on voice quality of patients with unilateral vocal fold paralysisVaria

Mgr. Ema Číčelová, Mgr. Katarína Šálková, PhDr. Žofia Korim, Ph.D., Prof. MUDr. Miroslav Tedla, PhD., MPH

Listy klinické logopedie 2026, 10(1):4-10 | DOI: 10.36833/lkl.2026.003  

Dysphonia is a frequent consequence of unilateral vocal fold paralysis (paresis), characterised by breathy voice quality, vocal fatigue, and short maximum phonation times. Injection laryngoplasty augmentation of the paretic vocal fold is a surgical procedure intended to improve glottal fold closure and alleviate symptoms of dysphonia. This article will present the preoperative and postoperative laryngological examination and voice assessment of patients undergoing vocal fold augmentation. The aim of the study is to evaluate changes in various areas of voice assessment (auditory-perceptual, acoustic, aero­dynamic, and subjective) after vocal fold augmentation....

recenze knihy Phoniatrics III – Acquired Motor Speech and Language Disorders – Dysphagia – Phoniatrics and COVID-19Přečteno - doporučeno?!

MUDr. Jan Mynář

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):101359  

Recenze knihy: Phoniatrics II – Speech and Speech Fluency Disorders – Literacy Development DisordersPřečteno - doporučeno?!

Mgr. Anna Chromá

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):99-100425  

Recenze publikace Phoniatrics II

EditorialEditorial

Zuzana Lebedová

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):3430  

RECENZE KNIHY- Sebepojetí v kontextu speciální pedagogiky: Logopedické a somatopedické perspektivyPřečteno - doporučeno?!

Mgr. Michaela Zapletalová

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):97-98474  

Sebepojetí má v klinické logopedii zásadní roli, jelikož ve svém důsledku může ovlivnit jak diagnostiku, tak i následnou terapii a hodnocení její efektivity. Snížené sebepojetí může mít různé projevy, které nepříznivě ovlivňují vnímání sebe sama, jsou doprovázeny negativními emocemi a mohou narušit i sociální vztahy. V neposlední řadě dochází ke snížení kvality života samotného jedince. Právě otázkou sebepojetí u logopedické klientely (osoby s narušenou komunikační schopností a/ nebo s omezením hybnosti) se zabýval tým autorek Hanáková, Urbanovská a Havlíčková (2025).

RECENZE KNIHY - KLINICKÁ AFAZIOLÓGIAPřečteno - doporučeno?!

PhDr. Mgr. Milena Košťálová, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):102-103550  

Využití aplikované behaviorální analýzy při rozvoji komunikace u dítěte se sluchovým postižením: kazuistikaVaria

Mgr. Bc. Lenka Želonková, prof. PhDr. Karel Pančocha, Ph.D., M.Sc.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):90-96 | DOI: 10.36833/lkl.2025.027715  

Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) nahlíží na jazykové projevy dítěte z hlediska jejich funkce. Dovednost požádat o předměty, aktivity nebo pozornost je z pohledu ABA jednou ze základních funkcí komunikace. Náš příspěvek popisuje průběh a výsledky intervence s využitím systému rozvoje verbálního chování (ABA/VB) u pětiletého dítěte s dlouhodobou auditivní deprivací. Individuální terapeutický program se zaměřil na rozvoj dovednosti požádat znakem o oblíbené věci a aktivity. Pravidelné supervize matky a přímá intervence u dítěte vedly k vyšší samostatnosti, četnosti a variabilitě žádostí dítěte v přirozeném komunikačním prostředí. ABA/VB intervence...

Craniosacral therapy for preterm neonates and infantsVaria

Mgr. Barbora Červenková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):83-89 | DOI: 10.36833/lkl.2025.022851  

This pilot study evaluates changes in sensorimotor responses in premature infants after receiving craniosacral therapy. The study included a total of 63 infants born between 28 and 31 weeks of gestation. These infants underwent three craniosacral therapy treatments during their hospitalization. The assessment used a sensorimotor reactivity scale to evaluate eye contact, response to two-point static and kinetic tactile stimulation, turning onto the side, and willingness to grasp and suck an offered finger. Differences in gross scores between pairs of measurements for each item were tested at a 5% significance level using the Wilcoxon paired test. All...

Hodnocení jazykového vývoje u dětí s kochleárním implantátem: výzvy a možnosti české praxeVaria

Mgr. et Mgr. Michaela Svoboda, Dr. Kateřina Chládková, M.A.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):74-82 | DOI: 10.36833/lkl.2025.0151039  

Záměrem tohoto článku je představit situaci hodnocení jazykových schopností u dětí s kochleárním implantátem v prostředí české praxe. V České republice neexistuje jednotná metodika, která by umožňovala důvěryhodně monitorovat vývoj mluveného jazyka u dětí s kochleárním implantátem. To vede jednak k nedostatku informací o komunikačním vývoji této skupiny, a zároveň to znemožňuje objektivně hodnotit individuální pokrok jednotlivých dětí v čase.

Swallowing Disorders in the Elderly in Post-Acute Care

PhDr. Ing. Jana Horynová, Ph.D., doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):64-73 | DOI: 10.36833/lkl.2025.029674  

This paper presents the results of a quantitative research study aimed at identifying the primary diagnoses associated with swallowing disorders in elderly patients in post-acute care. A secondary objective was to determine whether elderly patients are admitted to post-acute care units with a pre-existing diagnosis of dysphagia. The study population consisted of 168 patients aged 65 years and older who were diagnosed with dysphagia during hospitalization in post-acute care.

Snadná vyšetření řeči a paměti pomocí certifikovaných testů ALBA a POBAVVaria

prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., MUDr. Magda Michalovová

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):53-63 | DOI: 10.36833/lkl.2025.028729  

S narůstajícím počtem starších osob a neustálým prodlužováním věku roste potřeba efektivních nástrojů pro časný záchyt poruch paměti a rychlé zhodnocení řeči. Vhodné jsou zejména velmi krátké testy s trváním do pěti minut, které umožňují včasnou detekci mírné kognitivní poruchy nebo demence, zhodnocení závažnosti poruchy i sledování jejího vývoje v čase. Tento článek představuje dva původní české a inovativní testy paměti: Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a písemnou verzi testu Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV).

Komunikace zdravotnického personálu s osobami s afázií: Úroveň informovanosti, postupy a subjektivní zkušenostVaria

Mgr. Alena Dušková

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):45-52 | DOI: 10.36833/lkl.2025.026593  

Cíl: Cílem studie bylo identifikovat, které symptomy afázie zdravotničtí pracovníci znají, a které bývají nejčastěji zaměňovány či nesprávně interpretovány, a porovnat tyto rozdíly mezi jednotlivými oblastmi péče. Dalším cílem bylo zmapovat, jak zdravotníci vnímají komunikační obtíže pacientů s afázií a jak reagují v modelových komunikačních situacích. Dílčím cílem bylo rovněž identifikovat potřebu dalšího vzdělávání v této oblasti.

Role logopeda v interdisciplinárním týmu u kaustického poranění: kazuistikaVaria

Mgr. Michaela Tížková, Mgr. Gabriela Solná, Ph.D., Mgr. Lucie Kytnarová, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):39-44 | DOI: 10.36833/lkl.2025.025740  

K zajištění komplexní péče o dospělého pacienta s kaustickým poraněním je nezbytná interdisciplinární spolupráce celé řady specialistů z řad lékařských i nelékařských profesí. Předkládaná kazuistika má za cíl představit odborné veřejnosti možnosti zapojení klinického logopeda do diagnostického i terapeutického procesu u dospělé pacientky po suicidálním pokusu s rozsáhlým kaustickým poraněním jícnu. Klinický logoped se v takových případech věnuje poruchám polykání, fonace, respirace nebo artikulace, které vznikají v důsledku poleptání struktur podílejících se na řeči a příjmu stravy a tekutin. V naší případové studii popisujeme péči v oblasti poruchy...

The Verbal Fluency Test as a tool for the differential diagnosis of dementia and mild cognitive impairment, as against normal ageing: A Research Review studyVaria

Mgr. Michaela Zapletalová, Prof. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):31-38 | DOI: 10.36833/lkl.2025.024696  

Dementia can ultimately be understood as a linguistic, neurogenic, and cognitive disorder. With the increasing average life expectancy, the number of individuals affected by dementia continues to rise, underscoring the importance of early and accurate diagnosis. A detailed assessment of not only language processes can provide valuable information to both healthcare professionals and family members, particularly in developing an appropriate therapeutic plan. Results of the verbal fluency test reflect not only the overall level of language abilities, but also the functional integrity of executive functions and semantic memory. Due to its simplicity and...

Arizonský sémantický test - česká verze a orientační normy pro dospělou populaciVaria

Mgr. Lucie Nohová, Ph.D., Mgr. Jolanta Branná

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):25-30 | DOI: 10.36833/lkl.2025.020929  

Sémantický systém sehrává klíčovou úlohu v mezilidské komunikaci. Jeho narušení se může projevit u osob s různými diagnózami (afázie, primární progresivní afázie, demence), přičemž doposud v tuzemsku chyběl testový nástroj určený výlučně k hodnocení sémantického systému. Proto je obsahem článku představení Arizonského sémantického testu, který byl převzat do českého prostředí. K testu byly stanoveny orientační percentilové normy pro dospělou populaci. Kromě toho byly identifikovány problematické položky, a to z hlediska chybovosti i reakčních časů. Dalším krokem je standardizace Arizonského sémantického testu do českého prostředí.

Od analýzy k intervenci: lingvistická specifika u českých mluvčích s afáziíVaria

Mgr. Bára Hloucalová

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):18-24 | DOI: 10.36833/lkl.2025.021755  

Článek se zabývá mezioborovou spoluprací lingvistiky a logopedie. Na základě lingvistické analýzy autentických afatických promluv jsou identifikovány konkrétní interference jazykových rovin. Zvláštní pozornost je věnována vymezení agramatismu a jeho projevům. Jazyková analýza ukazuje, že tyto jevy lze systematicky mapovat a využít jako podklad pro terapeutické postupy. Studie ukazuje, že propojení lingvistické analýzy a logopedické intervence umožňuje přesnější diagnostiku jazykových deficitů a přispívá k efektivnější terapii afázie.

Mind mapping v terapii afázie: kazuistikaVaria

Mgr. Nicole Radová, Mgr. Naděžda Lasotová, MBA, doc. PhDr. Ilona Bytešníková, Ph.D.

Listy klinické logopedie 2025, 9(2):8-17 | DOI: 10.36833/lkl.2025.018751  

Myšlenkové mapy (mind mapping), původně vyvinuté pro efektivní zapisování poznámek, se v současných výzkumech ukazují jako přínosné v procesu učení, při podpoře kognitivních funkcí či při rozvoji jazykových dovedností v cizích jazycích. Příspěvek prezentuje případovou studii s využitím metody myšlenkových map v intervenci expresivních jazykových schopností u pacienta po cévní mozkové příhodě s Brocovou afázií. Intenzivní terapie probíhala po dobu šesti týdnů a její efekt na spontánní verbální produkci pacienta byl hodnocen bezprostředně po ukončení terapie a znovu po jednom měsíci bez cíleného tréninku. Po terapii byl zaznamenán nárůst počtu plnovýznamových...